já a mé objevy.

Po neskutečně dlouhé době jsem se rozhodla, že se tu vrátím. Vrátím se vylít si srdíčko a napsat jak moc se vše změnilo a jak moc to utíká...
Stalo se toho hodně, budu upřímná... Poslední příspěvek jsem napsala v únoru, takže Vám alespoň nastíním jak se má situace vyvíjela.

Březen
Bláznivě se rozhodnu odjet do středních Čech. Domluvím se na schůzku s klukem, s kterým se téměř vůbec neznám. Po dle mého názoru vydařené schůzce naprosto věřím tomu, že s ním začnu časem chodit. Jak naivní.

Duben
Pořád jsem nadšená z nového objevu... Ke konci měsíce zde však přichází další muž, který je absolutně odlišný od toho z března. Píšeme si pár dní, pak ze dne na den přestáváme.

Květen
Konec května zdobí představa schůzky s objevem z dubna. Perfektní. Scházíme se, rozumíme si, smějeme se. Vše vychází dle plánu... Za dva týdny od schůzky jsme si opět přestali psát.

Červen
Začínám mít problémy s pletí, prý stresového původu... Neustále přemýšlím nad tím, kde jsem udělala chybu a hledám na sobě chyby. Ze zoufalosti už přemýšlím nad tím, že bych začla chodit s někým, koho znám dlouho. Mimo to zkusím práci hostesky na jedné zahradní párty. Dostanu X pozvánek na oběd, večeři, kafe, ale i na procházky. Muži minimálně o 10 let starší mě nepřitahují a proto se vše snažím diplomaticky odmítnout. V červnu také přichází nový objev, pokud to tak můžu nazvat... Od první chvíle mi je jasné, že u mě nemá šanci... I přesto spolu jdeme na schůzku. Rozumíme si, je fajn. 

Červenec
Jsem oficiálně zadaná. S jedním z mých objevů.
Paradoxně s objevem z června. Jsem šťastná. Konečně i klidná.
V půlce července si začínám uvědomovat jak moc je vztah náročný. Během dne se několikrát pohádáme kvůli sebemenší hlouposti, žárlivosti nebo naopak rozdílnému pohledu na věc... Ale ke konci jsem stejně spokojená a šťastná.


A na závěr? Stalo se toho hodně a nebudu lhát, že jsem si to nepředstavovala jinak. Ale těší mě, že je vše tak, jak to je. Že jsem s někým, koho jsem si ani nevšimla, když stál pár metrů přede mnou. Že se po delší době konečně přirozeně usmívám, že chodím nenamalovaná a stejně jsem spokojená, že jsem jednoduše klidná...
Že mi nikdo a nic nechybí...

Komentáře

  1. tak jednoznačne je super, že aj po takom dlhom hľadaní si to čo si hľadala našla!:) nie nadarmo sa vraví že ten kto hľadá, ten nájde!:)♥
    http://oneordinarygirl.blog.cz/

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Problémy.